Pietu pro kostel, park pro všechny

Rodiče a děti, běžci, pejskaři, rybáři… Ty všechny často potkáte v Jiráskových sadech. Když se tam ale vypravíte o nedělním dopoledni, narazíte ještě na jednu skupinu pravidelných návštěvníků parku – účastníky bohoslužby v kostele Nejsvětější Trojice. 

Jak okolí kostela vnímají a co by se jim v parku v budoucnu líbilo?

„Jen ať se děti v parku vyřádí.  Ale kostel a jeho okolí by se měly od zábavních částí parku oddělit. Přece jen je to soukromý pozemek a hlavně pietní místo. Dříve se tu pohřbívalo, všude pod zemí je pořád spousta ostatků“, upozorňuje jedna z farnic.

„Navíc prostor před kostelem využívají děti během výuky náboženství. Jsem pro to, aby tu zůstala nějaká hranice, ať je klidně prostupná jako dnes. Nechceme klást mezi naší obec a veřejnost překážky”, dodává další z farníků.

Marek P. Lukášek, farář, připomíná, že by v parku rozhodně neměla chybět toaleta:  Teď to schytává náš živý plot. Stejně tak je důležité umístit do parku dostatek košů. Věřím, že když budou mít lidi kam si odskočit a kam odhodit papírek, nebudou mít potřebu dělat tu nepořádek.“ 

Rezonovalo také využití rybníku ke koupání, přemostění Šembery a propojení parku a rybníku v celistvé území. Hlavní důraz ale kladli diskutující na lidi a vztahy: „Důležité je zachovat symbiózu mezi dětmi a dospělými a nestavět překážky, ani ty mentální. Park je veřejné místo a má sloužit všem. Mladým i starým, bohatým i chudým“, uzavřel diskuzi farář Lukášek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.